Nesmím zapomenout na podlahu. V kuchyni se lije voda, padá máslo a drobky. My jsme zvolili vinylovou podlahu v odstínu světlého dubu. Je příjemná na bosé nohy, snadno se vytírá a hlavně opticky rozšiřuje místnost. Kdybychom dali tmavou dlažbu, kuchyně by vypadala jako krabička od zápalek. Světlé barvy na podlaze a stěnách jsou základ. Naopak na pracovní desku jsem zvolila tmavý kámen, protože na něm nejsou vidět šmouhy od prstů a skvrny od rajčatové omáčky. Kontrast funguje skvěle. Abychom měli více místa na válení těsta, pořídili jsme prkénko, které se položí přes dřez. Tím získáme rovnou plochu navíc, aniž bychom museli bourat zdi. Během minutky ho sundáte a dřez je zase vol

A co dělat, když máte nízký strop a chcete opticky přidat vzduch? Natřete strop o pár odstínů světlejší než stěny. Zní to jako detail, ale funguje to. V mém bytě jsme měli standardních 250 centimetrů a šedá omítka je dusila. Po přetření na bílo s jemným nádechem slonové kosti se místnost zvedla. Stejný princip platí i pro nábytek. Vyšší skříň sahá až ke stropu, zatímco nižší kusy byt opticky zkracují. U postelí a sedaček to ale řešíte hůř. Tady pomůže barva čela. Světlé čelo v barvě stěny splyne, zatímco tmavé vytvoří ostrý horizont. Osobně jsem zvolila bílé čelo a k němu lehký pull-out sofa v jemné šedé. Když ho vytáhnu, vznikne široká plocha na spaní, a přitom barevně nikde nic nekři