Co mě naučilo nejvíc, je trpělivost. Když jsem chtěla nový koberec, čekala jsem tři měsíce, než byl ve slevě. Místo abych koupila něco hnusného hned, měla jsem měsíc holou podlahu. Stálo to za to. Stejně tak u světel. Lustr z bazaru za dvě stovky, po přelakování vypadá jako designový kousek za tisíce. A když se něco nepovede, tak to prostě předělám. Třeba židle, která se mi nelíbila, dostala nový nátěr a čalounění za pakatel. Budget interior design není o dokonalém plánu. Je o procesu. O tom, že si byt tvoříte postupně a každý kousek má svůj příběh. A nakonec to vypadá líp, než kdybyste utratili sto tisíc za stejný nábytek z katal

Malé byty mají jednu velkou výhodu. Nutí vás přemýšlet nad každým centimetrem. Když jsem řešila spaní pro hosty, zkoušela jsem klasickou rozkládací pohovku. Jenže ta zabírala půlku místnosti i složená. Pak jsem objevila click-clack mechanism. Tohle je spása pro každého, kdo má málo místa. Sedák se jedním pohybem překlopí do lehu. Žádné tahání matrace, žádné skládání polštářů do skříně. Korpus zůstává stejný, jen se změní úhel. Ve složeném stavu vypadá jako běžná sedačka. Rozložená nabízí rovnou plochu na spaní. K tomu jsem dokoupila foam mattress tloušťky 12 centimetrů. Není to postel jako z luxusního hotelu, ale na víkendové přespání to stačí dokonale. A hlavně se vejde do kouta, kde by normální postel nikdy nest